Za hlasitého bzučení se do vzduchu v jeden moment vznese dvacítka dronů. Nestoupají příliš rychle, drží se v předepsané formaci.
„Jeden stroj zůstal na zemi převrácený. To je ale normální, když nožička zůstane zapíchnutá v bahně. Hned ho odpojíme,“ hlásí jeden z přihlížejících.
Jsou to studenti pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT), kteří se svými kantory a kolegy na louce u Temešváru na Písecku uspořádali řadu leteckých ukázek. Testovali, jak by se drony mohly chovat v nejrůznějších situacích. ČVUT představila výsledky vývoje tří nových technologií pro menší létající stroje.
„První projekt řeší spolehlivé létání, kdy je daný stroj citlivý na ztrátu signálu GPS. Pokud mu vypadne, dron se musí naučit spoléhat na jiné senzory, které jsou na palubě. Například komerční drony využívají lokalizaci i s pomocí kamer. Ale pozor, i ty se dají zarušit. Například když zapadne slunce nebo je mlha,“ vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické při ČVUT. „Když je ve skupině víc dronů, tak si dokážou navzájem pomoci. Srovná se podle ostatních, nenabourá a letí dál,“ doplňuje k prvnímu testu Saska.
V posledních letech odborníci zaznamenávají stovky případů spoofingu – nepřátelského převzetí dronu pomocí GPS. „A s rostoucím nasazením bezpilotních prostředků zejména na bojištích na Ukrajině roste i význam adekvátní obrany proti takovým zákrokům,“ zdůrazňuje vedoucí skupiny.
Druhý projekt u Temešváru ukázal, jak se drony umějí chovat ve velkých formacích. Roj plně autonomních strojů s palubní umělou inteligencí se chová podobně jako hejno ptáků.
„Třetí věc, kterou s bezpilotními prostředky řešíme, je detekce kůrovce. Velký dron nese speciální kameru a označuje místa v lese, která jsou potenciálně napadená. Tam se pak ponoří menší dron, který se umí vyhýbat stromům, nalezne vybraný kmen, s pomocí kamery detekuje jednotlivá poškození a nakonec strom pro lesníky označí barvou,“ popisuje Saska další inovaci z dílen ČVUT.
